Suroviny pro výrobu homeopatických přípravků
V homeopatické medicíně slouží suroviny pro výrobu léčiv jako zdroje specifické informace. Tato informace je během výroby přenášena protřepáváním čili dynamizací na soustavu pomocných látek.
Suroviny mohou být původu rostlinného, minerálního, živočišného i syntetického. Případně se může jednat i o bioterapeutika, tedy o produkty pacientova organismu.
Suroviny musí být zařazeny do základního homeopatického díla Materia medica. Je nutné, aby tyto látky měly jasně ohraničený účinek. Na zdravého jedince mají naopak účinek patologický.
Rostlinné suroviny tvoří nejpočetnější skupinu, vyrábí se z nich 60 % všech homeopatik. Nejčastěji slouží pro přípravu matečných tinktur, které se dále zpracovávají do lékové formy. Rostliny se upravují v čerstvém stavu, jen některé exotické rostliny se používají sušené. Musejí se co nejdříve zpracovat, případně uložit do chladu, zmrazit a naložit do lihu. Vždy je nezbytné ověřit botanickou totožnost rostliny. Většinou se sbírají divoce rostoucí rostliny, které se nacházejí v ekologicky čistém prostředí. Jen několik málo rostlin, jako např. petržel, měsíček lékařský, aj., se nepřímo pěstuje pro potřebu výroby homeopatických přípravků. Často se využívají jiné části rostlin než v klasické medicíně a také jejich indikace je odlišná. Používají se všechny části rostlin – kořeny, celé lodyhy, listy, pupeny, květy, plody a semena, kůra i dřevo. Lékopis vždy doporučuje dobu sběru jednotlivých rostlinných částí a upřesňuje požadavky na kvalitu surovin.
Suroviny živočišného původu se používají málo. Především se zpracovávají nižší živočichové jako houby, láčkovci, členovci. Pro produkci se používají živočichové zásadně živí a v celku. Před vlastní výrobu se nakládají do koncentrovaného roztoku etanolu. Jen výjimečně se používají živočišné produkty. Mezi využívané působky bezobratlých patří např. včelí jed. Naopak z vyšších živočichů se využívají především jejich produkty, jako jsou hadí jedy, výměšky kožních žláz obojživelníků, psí mléko a další.
Suroviny minerální jsou nejméně využívané. Jedná se především o látky anorganické získané z minerálů a z minerálních vod. Využívá se především grafit, petrolej, sopečná láva.
Suroviny syntetického původu jsou převážně látky anorganické. Jen některé z nich jsou uměle vyrobeny. V klasické terapii odpovídá za terapeutický efekt vždy pouze jeden z iontů, aniont nebo kationt. V homeopatii se na účinku léčiva podílejí obě součásti látky. Často se používají i samostatné kovy i nekovy jako je zlato, kadmium, síra, měď aj.
Pro výrobu bioterapeutik se používají zdravé nebo nemocí postižené tkáně člověka i zvířat, produkty metabolismu člověka, alergeny, mikroorganismy. Odejmuté tkáně a orgány musí být opatřeny lékařským posudkem a doložením identity. Sterilují se a před zpracováním homeopatického přípravku se tepelně upravují. Mezi bioterapeutika patří Pyrogenium, Medorhinum, Luesinum aj. Rozlišujeme autoizoterapeutika, heteroizoterapeutika, organoterapeutika. Autoizoterapeutika se vyrábějí z odebrané krve, moči, slin nemocného pacienta. Heteroizoterapeutika bývají označována také jako alersoly, připravují se dynamizací alergenů. Pro zpracování organoterapeutik se používají zdravé tkáně a orgány.