Podávání homeopatik

Pro správné určení vhodného homeopatického přípravku pacientovi je nezbytné zjistit, kterého orgánu se onemocnění týká. Dále musíme bolest charakterizovat a rozlišit, zda se jedná o bolest pulzní, svíravou, vystřelující, mravenčení. Pokud je to možné vypozorovat, všímáme si, jak se bolest mění, za jakých podmínek zesiluje a kdy naopak slábne.

Pokud nalezneme správný přípravek, velmi důležité je zvolit také správnou sílu – dekoncentraci homeopatika. Čím výraznější příznaky onemocnění se u pacienta objeví, tím spíše bychom měli k léčbě použít přípravek více zředěný.

Uvedeme si jako příklad přípravek z rulíku zlomocného Belladona, který můžeme zakoupit v různých dekoncentracích jako Belladona 5 CH, Belladona 9CH, Belladona 15CH a 30CH. Nízké ředění 5CH zvolíme, když se objeví jen lokální projevy onemocnění např. zarudlé mandle. Pokud má nemocný zarudlé mandle a horečku s velkým pocením, jedná se už o shodu příznaků na lokální i celkové úrovni organismu a podáváme zředění 9CH. Pokud jde o sjednocení příznaků lokálních, celkových a nervových, tzn. pacient má zarudlý krk, horečku s pocením, horečnaté křeče, tepavé bolesti hlavy, podáme mu 15 CH a vyšší zředění.

Dávkování homeopatik není závislé na věku ani hmotnosti pacienta. Přípravek by se měl podávat minimálně čtvrt hodiny před jídlem a 15 min po jídle, kdy ústa by měla být čisté. Při léčbě je nevhodné užívat silně aromatické látky jako je káva, mentol, fluorované zubní pasty, kafr, aj. Běžně se několikrát denně užívá 5 granulí, které se nechají volně rozpustit v ústech.

Homeopatika jsou vhodná především k léčbě akutních onemocnění. Čím nemoc probíhá bouřlivěji, tím rychleji se účinek homeopatik vyčerpá. Jednotlivé dávky se podávají v závislosti na zlepšení se pacientova stavu. Ústup nemoci bychom měli zaznamenat do 2 dnů.

Chronická onemocnění léčí výhradně homeopatičtí lékaři a léčitelé. Homeopatika se při dlouhodobých stavech podávají 1x za týden nebo1x za dva týdny.

Při vyplňování homeopatického chorobopisu probírá lékař jednotlivé orgány těla nemocného od trávicího ústrojí přes smyslové orgány, pohybový aparát až po nervový systém. Dále zjišťuje podrobnější informace o pacientových pocitech, chutích na jídlo, žízni. Zjišťuje vztah dotyčného k práci, míru jeho fyzických i duševních aktivit, dále také jeho potřebu lásky a přátelství.

V homeopatii existují dva odlišné přístupy k léčbě a to terapie podle Francouzské školy a terapie školy Anglické. Francouzská homeopatická škola se více přibližuje klasickému lékařství. Popírá vliv psychiky člověka na jeho zdravotní stav. Doporučuje současné užívání celostního přípravku s potenciací 15CH a symptomatického homeopatika na bolest o dekoncentraci 5 – 9CH. Anglická škola naopak zakládá léčbu na předpokladu ovlivnění nemoci psychickou složkou. Přibližuje se více psychologii. K léčbě doporučuje přípravky o zředění 200CH.